Jan Hus: Život věčný je nekonečné štěstí, které spočívá v poznání Boha.
Kdo ve svém životě došel k lásce, došel k cíli. Je však na konci lásky smrt bez dalšího dílu? Temnota a prázdnota? Nebo je zde věčnost? Co je to věčnost? Jaký smysl by měl život člověka, kdyby měl stejně jednou skončit v temnotě, jako když se zmačká papír a hodí do koše? Věčnost je něco, co nás přesahuje, a kam nás vedou Husovy stopy.
Jan Hus věřil ve věčný život, a proto měl odvahu se vydat na smrt beze strachu z budoucnosti. Když tehdejší církevní autority vydávaly jeho duši ďáblu, věděl, že nad jeho duší nemá moc žádný člověk, protože ji on sám daroval Bohu. Proto mohl klidně a nahlas odpovědět, že svou duši odevzdává nejmilostivějšímu Ježíši Kristu. Říkal totiž, že smrt je pro něj ziskem, a těšil se, že brzy bude se svým Pánem, který mu dal sílu zůstat věrný až do smrti. Smrti se nebál, při popravě na hranici zpíval Bohu chvály a modlil se i za své nepřátele. Odešel smířen s Bohem i s lidmi. Více…