Jan Hus: Vítězí ten, kdo bývá poražen, protože jemu neškodí žádné nepřátelství, pokud ho neovládá žádné zlo.
Tam, kde máme nad někým převahu, nepotřebujeme odvahu. Odvaha je třeba tam, kde nás něco přesahuje, ale vnímáme, že je nutné postavit se zlu a bojovat za dobro (ať už se to týká národa, blízkých nebo mě samotného). Obrovskou odvahu stojí i rozhodnutí přijímat druhé lidi, vážit si jich, mít je rád (i přesto, že se někdy mýlí a ubližují) a povzbuzovat je k dobrým rozhodnutím a změnám. Znamená to být připraven na odmítnutí a bolest, a někdy třeba i na prohru. Zde nám může pomoci Husovo přesvědčení, že častokrát je skutečným vítězem ten, kdo byl překřičen a ponížen, pokud zastával pravdu a měl čisté svědomí. Odvaha znamená stát za pravdou a neustoupit, a to i v případě, že na konci této cesty stojí hranice. Hus se odvážil vzepřít celému středověkému systému poslušnosti tam, kde mu zakazovali kázat Boží slovo. Dobrovolně přijel do Kostnice, kde statečně hájil pravdu před koncilem, jenž zastupoval nejvyšší duchovní i světskou moc. Svou víru a pravdu nezapřel ani tváří v tvář smrti upálením. Jak o něm řekl Erasmus Rotterdamský: Byl upálen, ale nebyl přemožen. Více…